STÍN | Dokonalý custom C10 Marca Mullina

Umění pomeranče

KAŽDÝ NÁKLADNÍ VOZIDLO MÁ PŘÍBĚH. Ať už je to tak jednoduché, že pomáháme živiteli rodiny dovézt materiály do další práce nebo jde o dávno zapomenutý projekt, který po letech konečně spatří světlo světa, nikdy jsme se nesetkali s kamionem, který by neměl zajímavou historii.

Chevy Marca Mullina není jiný a jeho příběh zahrnuje příběhy o spojení otce a syna, nových přátelstvích, hluboké ztrátě, kamarádství, obnovené naději a nakonec triumfu. Pokud jde o to, jak se Marc dostal k náklaďáku na prvním místě… Řekněme, že své hledání musel rozšířit o pořádnou vzdálenost od domova.

20/22PALCOVÁ KOLA BUDNIK S POVRCHOVOU POVRCHOU ŘADY E85 A PNEUMATIKY BRIDGESTONE POTENZA POMÁHAJÍ TENTO DÍL PROHLÍDAT Z ROKU ’63.

„Nákladní vůz jsem původně koupil asi před pěti lety, 1963 C10 s velkým zadním oknem Fleetside,“ říká Marc. „Podle mého názoru je to nejlépe vypadající C10, jaký byl kdy vyroben. Nákladní auto přijelo z Iowy, protože pokusit se najít v Pittsburghu, odkud pocházím, něco alespoň trochu čistého, je téměř nemožné, nebo alespoň nemožné.

PŘEMÝŠLELA JSEM O TOM, JAK MĚ VŠICHNI TÁTIVI PŘÁTELÉ ŘÍKALI SVÝM ‚STÍNEM‘, PROTOŽE JSEM S NÍM VŽDY BYL A BYL JEHO UHLÍKOU,“ ŘÍKÁ. „OD TOHOTO MÍSTA BYL NÁKLADNÍ VOZÍK ZNÁMÝ JAKO ‚STÍN‘.“

A Marc jezdil s kamionem denně asi měsíc, ale jako štěstí mu byla nabídnuta příležitost pracovat na projektu SEMA někoho jiného, což byl pro Marca splněný sen. Tímto způsobem se Marcovy plány prozatím zastavily, ale jakmile SEMA přišla a odešla, vrátil se na správnou cestu.

„Poté, co stavba skončila a já jsem usnul, nastal čas narvat se do mého náklaďáku,“ říká. „S mojí lepší 3/4, známou také jako moje krásná žena Megan, jsme šli do obchodu a začali jsme sundávat postel, pak přední část a tak dále a tak dále. Vůz se začal velmi rychle rozpadat. Plán byl kola, zabouchnout to, napumpovat malý blok v něm a lakovat můj nejlepší přítel, Jeremy Seanor z Luckystrike Designs.“

Ale v Marcově životě se děly i jiné věci, které ho brzy pohltí a dají mu pauzu, jak psychicky, tak fyzicky.

„Během této doby a posledních 10 až 15 let byl můj otec docela nemocný,“ vzpomíná Marc. „Začalo se mu hodně zhoršovat a během prázdnin byl mnohokrát v nemocnici a mimo ni s chronickým zápalem plic.“

17. ledna 2014 Marc přišel o tátu a velmi ho to zasáhlo.

Bez ohledu na to byl odhodlaný to udržet pohromadě, jak kvůli sobě, tak kvůli své matce. Ujistit se, že jeho matka je v pořádku, se stalo nejvyšší prioritou, stejně jako udržení rodinného podniku (autoservisu) v provozu. Za rok a půl Marc zvýšil obchod o 30 procent a měl plný seznam hvězdných techniků, kteří s ním v obchodě spolupracovali.

Jak nám Marc řekl, C10 se pomalu vkradla zpět do Marcovy mysli.

„Věci se v tuto chvíli poněkud urovnaly a cítil jsem, že je čas znovu pracovat na kamionu,“ říká. „Vzpomněl jsem si, jak jsem vyzvedl tátu z nemocnice, abych ho odvezl domů, a mluvili jsme o náklaďáku. Řekl: ‚Opravdu potřebuješ tu věc sbalit a dát do ní LS!‘ Vzpomínka na ten rozhovor otevřela Pandořinu skříňku.“

Další věc, kterou věděl, bylo, že se Marc naplno vrátil k C10 s nově nalezeným smyslem pro účel. Náklaďák by teď nebyl jen památníkem Marcova otce, ale inspirací, kterou si Marc od té chvíle ponese. Některé věci by se během sestavení změnily, například několikrát upgradovat motor.

Současnou pohonnou jednotkou je Chevy BluePrint o objemu 6,0 l a Marc postavil motor s hlavami Trick Flow Specialties GenX 255, sacím potrubím Trick Flow, tělem škrticí klapky Trailblazer SS, sběrači Sanderson a na zakázku vyrobeným výfukovým systémem. Automatickou převodovku 4L80E sestavili studenti Technické vysoké školy v Rosedale s měničem točivého momentu Circle D Specialties s otáčkami 2 800 ot./min a pohání diferenciál Eaton Tru-Trac s omezeným prokluzem přes vlastní hnací hřídel Driveline Services.

Nyní, když měl náklaďák stejnou motivaci jako Marc, udělal krok zpět a uvědomil si, že odpružení, které naplánoval, to prostě neškrtne. Marc se již rozhodl zabalit C10 do pytlů, ale díly, které si vybral, ho nedostanou tak nízko, jak si představoval. To by znamenalo nákup předního závěsu Porterbuilt a nastavení zadního odpružení. Když jedné noci projížděl eBay, Marc narazil na kompletní nastavení Porterbuilt Fab z druhé ruky (ale nikdy na něm nejezdil). Po nějaké době a vyjednávání a také s pomocí svého nejlepšího přítele Jeremyho Marc koupil.

„PLÁN BYL KOLA, ZABRAŇTE TO, NAPumpujte v tom MALÝ BLOK A NÁTĚROVÉ PRÁCE, KTERÉ UDĚLÁVAL MŮJ NEJLEPŠÍ PŘÍTEL, JEREMY SEANOR OF LUCKYSTRIKE DESIGNS.“

Jediným problémem teď bylo dostat díly do Pittsburghu z Kalifornie. Prodejce udělal něco navíc, když složil podvozek v Delmo’s Speed Shop v Burbanku, kde Del Uschenko, se kterým se Marc setkal v SEMA, pomohl tím, že sundal díly Porterbuilt a dal je do bedýnek a poslal je Marcovi.

„Když jsem toho dne vešel do obchodu, viděl jsem tuto gigantickou bednu, byl to jeden z nejlepších okamžiků mého života,“ říká. „Vtrhl jsem do toho, jako by to byly moje narozeniny! Položil jsem plachty na podlahu obchodu a přistoupil k umístění všech dílů podél náklaďáku na jejich příslušná místa.“

Netrvalo dlouho a ’63 pevně seděl na 20/22palcových sériových kolech Budnik E85 Surfaced a pneumatikách Toyo a Marc se mohl přesunout ke zbytku kamionu.

Úžasný interiér od Scotta Zielinskiho ze Sew It Seams Interiors byl vyšlechtěn pomocí kůže Relicate a Marc samozřejmě konečně mohl nechat Jeremyho z Luckystrike Designs nastříkat na zakázku namíchanou barvu PPG „The Art of Orange“ dovnitř i ven po úpravě a příprava těla.

Dokončení náklaďáku si vyžádalo čtyři roky tvrdé práce, několik neúspěchů a spoustu zármutku, ale když skončil, Marc, jeho přítelkyně (nyní manželka) a jeho přátelé měli těžké vymyslet jméno náklaďáku. Pak to jedné noci Marca zasáhlo:

„Přemýšlel jsem o tom, jak mi všichni tátovi přátelé říkali jeho ‚stín‘, protože jsem s ním byl vždy a byl jsem jeho kopií,“ říká. „Od té chvíle byl náklaďák známý jako ‚Shadow‘.“

Postavit náklaďák tohoto kalibru očividně vyžadovalo mnoho lidí, kteří spolupracovali, a Marc se chtěl ujistit, že nikdo nezůstal opomenut:

„Zvláštní poděkování patří mé krásné ženě Megan za to, že mě vždy podporovala a jednala s tím, že bydlím v obchodě. Můj nejlepší přítel Jeremy za to, že mě postavil na místo, když jsem to potřeboval, a také natřel celý náklaďák za tři dny, můj bratr Chad Mullin, Zach Smith, Scott DeSchon, Josh Hart, EJ Talik, TJ Gefert, Travis Zeigler, Anthony Chick, Ian Stowe, Greg Geibel, Jeff Elstner, rodina Defibaughových, Scott Warburton, Nik Barto, Rob Sever, Eric Lowery, Dan Baker, Phil a Brian Palmerovi, Mike Alexander, posádka Premiere Street Rods, Randy a Jenn Borcherdingovi, Noel Irvin, Mark a Jill Richnerovi, Sean Carley, Matt Trombley, John Jackson, Luke Munnell, Martin a Dave z Pristine, PPG Refinish, Ronnie Wetch, Derek Churchyard, Working Man’s Auto Glass a můj táta Art za to, že ukázal svou přítomnost tím nejpodivnějším způsobem. To jsem potřeboval nejvíc.“